Rudolf Šmerda
Jak vzpomínáte na začátky tenisu v Černé Hoře?
Začátkem 70. let nechal výbor Sokola vypracovat studii na vybudování sportovního areálu u rybníka. K realizaci ale nedošlo, protože návrh byl finančně příliš náročný. Proto se hledala reálnější řešení pro výstavbu jednoho kurtu a to buď na „Pasece“, na hřišti nad školou nebo u rybníka. Rozhodli jsme se vybudovat tenisové kurty v rámci sportovního areálu u rybníka. Ve spolupráci s Ing. Bohuslavem Hlavičkou jsem vypracoval novou studii ve dvou variantách. Podle výhodnější verze se začalo s realizací.
Kdo byl vůdčí osobností výstavby?
Vůdčí osobností celé akce se stal Bohuš Hlavička, který svým pracovním nasazením nadchl většinu členů Sokola, hlavně mladých. V letech 1977-79 byla budována hřiště na tenis a volejbal. Mimo mě a Bohuše se výrazně podíleli Mirek Jurek, Ivan Musil ze „Zvěřince“. Z mládeže pak Staňa Verner, Petr Šmerda, Ivoš Doležel. V roce 1976 byly za pomoci všech sportovců postaveny kabiny.
Hrával se tenis v Černé Hoře i dřív?
Před světovými válkami hrála tenis místní šlechta na hřišti u zámku. Ještě dnes jsou patrné stopy po hřišti na „Pasece“ u bývalé vodárny. Podle ředitele školy Ing. Jaromíra Tejkala existovala i fotografie. Po druhé světové válce se hrál pálkový tenis na hřišti před školou. Pořádaly se dokonce tenisové turnaje. Po roce 1950 se hrál pálkový tenis na hřišti za sokolovnou. Jezdilo se také hrát na kurt do Lysic, už se strunovými raketami.
Kdy se začal tenis hrát organizovaně?
V roce 1980 byla hřiště dostavěna a začalo se hrát.V roce 1981 byl založen tenisový oddíl Sokola, jehož vedení jsem se ujal. V roce 1981 byla zahájena výuka převážně mládeže, pod vedením místních trenérů, kteří absolvovali školení trenérů 4. třídy. Začal se hrát oddílový žebříček a současně jsme se zapojili do okresních soutěží. Po roce 1993 pokračovala činnost oddílu převážně formou rekreačního hraní. Nepravidelně se konaly různé místní turnaje včetně společenských setkání. Velice mě potěšilo zapojení současných černohorských tenistů do soutěže. Jsem rád, že práce naší generace nebyla zbytečná.
Pořádali jste turnaje?
Vznikaly první místní tenisové turnaje, které byly rozšířeny o hráče s okolí. Největší oblibě se těšil Pouťový turnaj dospělých. Ten byl později přejmenován na Turnaj o černohorský talíř, který už byl registrován Československým tenisovým svazem. Zúčastňovali se hráči z širokého okolí, hlavně z Brna, ale také z Prahy a Ostravy. Další významnou akcí byl celostátní turnaj žactva.
Kdo zajišťoval organizaci takových turnajů?
Organizace a zajištění akcí bylo velmi náročné. Funkci ředitele i sekretáře jsem vykonával sám. Později převzal funkci ředitele turnajů žáků Zdeněk Burýšek. O samotný průběh se starali: Mirek Jurek, Ivan Musil, Jaromír Tejkal, Ivo Grimm, Vlasta Polínek a další. Naše turnaje získaly velkou popularitu. Bohužel, z důvodu mého onemocnění v roce 1993 skončily. Celá tato činnost od roku 1981 do roku 1993 je podrobně popsána v kronice oddílu, kterou jsem po celou dobu vedl.
Jaké bylo zastoupení žen v černohorském tenisu?
Mohu uvést Marcelu Jurkovou a Hanu Plchovou, významných úspěchů dosáhla Adriana Burýšková, která suverénně vyhrávala místní i jiné turnaje.
Sledoval jste tehdy tenis v televizi?
Samozřejmě jsem tenis sledoval, od mládí jsem fandil Drobnému, Kodešovi, Lendlovi, Navrátilové. Současný tenis taky sleduji a těším se z úspěchů Berdycha, Kvitové a dalších.
Víme, že jste hrál i aktivně. Máte nějaké tenisové úspěchy, vzpomínky?
Hrál jsem i aktivně, většinou jako náhradník. Měl jsem rakety značky Fischer, koupil jsem je v Praze. Míčky byly tenkrát nedostatkovým zbožím. Na otázku, zda jsem měl nějaký úspěch, odpovídám: není důležité zvítězit, ale zúčastnit se!
Tereza Třetinová, srpen 2015